O nás

Začátky výroby papíru v Perštejně sahají až do konce 17. století. Nejstarší známé písemné doklady o panské papírně v Perštejně jsou pak z roku 1862. Konec 17. a začátek 18. století přinesl vesnici čilý život. V této době  byla nejdůležitějším perštejnským podnikem železná huť. Patřily k ní dva tyčové hamry a drtírna rudy a trusky. Roku 1743 k železárně přibyl ještě hamr na hřebíkářské železo. Zatímco v dolní části údolí zaznívali těžké údery železných hamrů a mlýny zde vesele klapaly, vládl v horní části zvané Finkelstein, směrem na Vykmanov, všude klid. Vodní sílu potůčku, jenž byl pojmenován Hučivý, nikdo nevyužíval. Brzy se to ovšem změnilo. Začala výroba papíru...

Začátkem 18. století zde byla Kristiánem Vetterem, zetěm K. Schoffela, postavena v č.p. 18 papírna s několika budovami a čtyřmi stoupami. Schoffelům v této době patřilo několik místních mlýnů a horní hostinec, který byl již od roku 1649  dědičně obdařen mnohými svobodami. Bylo jim také například dovoleno péct chleba a housky pro hamerníky, porážet dobytek a mít kovárnu.. Téměř současně s touto „dolní papírnou“ postavila vrchnost v č. p. 20 tzv. „horní papírnu“. Když pak roku 1756 dolní papírna vyhořela, nebyla ze strachu, že by se zde dvě papírny neuživily, již nikdy obnovena. Horní papírna byla vrchností roku 1722 dědičně předána Josefu Herglovi. Ten směl podle smlouvy na vlastní náklady zřídit ke stávajícím pěti stoupám další tři. Musel však zajistit výrobu kvalitního papíru a vrchnosti vždy dodat tolik papíru, kolik bude požadovat a to za současnou levnou cenu.

Toto nové výrobní odvětví vsi přineslo hodně dobrého. Až do roku 1732 vesnice postrádala kostel, lidé tak museli chodit do kostela až do Klášterce. Roku 1724 dal ale majitel papírny postavit poblíž svého domu kapli, zasvěcenou svému patronovi sv. Josefu, vybavil ji potřebným kostelním náčiním a zvonem a od roku 1732 v ní vykonával bohoslužby kněz z Klášterce.

V roce 1773 pronajali Herglovi dědicové papírnu, ve které byl již postaven nový holendr, Janu Frassovi z Vejprt. V této době byla při papírně také stoupa na výrobu lněného oleje, kterou provozoval Ignác Schoffel. Roku 1798 musela být papírna prodána Františkovi Dickovi, mlynáři z Vejprt. V roce 1784 vznikla na spáleništi dolní papírny drátovna, nazývaná horní. Postavila ji rodina Grundova, patřící k nejbohatším rodinám Perštejna. Tato drátovna měla povinnost odebírat železo jedině z panské železárny a nesměla narušit chod mlýna v Lužném (např. zadržením vody).

Ve výpise obchodní a živnostenské komory v Chebu nalezneme zápis o výrobě filtračních papírů v Perštejně v závodě bratří Könelových. Jejich firma byla založena roku 1862 a sídlila zde, v č.p. 20. Vyráběli se zde filtrační papíry pro chemický průmysl, skládané papírové filtry do kávovarů apod. Jako pohon papírenského stroje v průběhu času sloužila voda, pára i el. proud.  V roce 1947 byl závod zestátněn a zařazen do Západočeských papíren v Plzni. V roce 1992 se papírna znovu v rámci privatizace dostala do soukromých rukou. Pokračovala zde výroba filtračních a hygienických papírů. V roce 2001 došlo ke změně technologie výroby páry pro papírenský stroj a starý parní kotel nehradil kotel plynový. V roce 2009 byl celulózový program rozšířen o výrobu filtrů ze 100% skleněných vláken. Tento sortiment se zde vyrábí dodnes.